Markha valley trek, Stok Kangri

DOPLNENO O FOTKY, NA KTERYCH JSME SE PODILELI VSICHNI (FOTKY POD CLANKEM).
Namaste/Julley/Salam-a-leikum

Cas je drahy, ja se citim bohat a tak pisu. Fotky tentokrat nemam, utekly mi na harddisku cizokrajne slecny ze Slovenska a proto jsem se tentokrat rozhodl pro slovo mluvene...v pripade, ze si to budes cist ale nahlas samozrejme...moc ale nervi, pravdepodobne nejsi sam/a v mistnosti! Je to souhrn informaci uzitecnejsich i pocitovych.

Po odbouldrovani mysli a tela v Chatru (viz predchozi prispevek) jsem potkal skvadru tri holek z Ceskoslovenska (Bara, Ludka, Zuzka). Nase plany postupne vykrystalyzovaly do podobneho tvaru a na tomto zaklade jsme se vsichni rozutekli stejnym smerem. V minibusu jsme puvodne 20hodinovou cestu z Manali do Lehu prosvisteli za 30 hodin. Zdrzelo nas pocasi, neb cesta vede pres hory a doly, kde furt puda sesouva se a stroje jsou vetsinou nahrazeny lidskou silou. Vse se tady deje v ramci "indickeho casu" a motto "God is great but sometimes late" je pro Indii jako stvorene.
       Leh je centralnim mestem Ladakhu, coz je jedna ze severnich casti Indie. Samotne mesto lezi v cca 3300mnm. Povsimnutihodny je napriklad fakt, ze zde zije hodne Tibetanu, kteri uz meli dost cinske kuchyne a rozhodli se tomu udelat pritrz. Dalsim faktem je, ze v prubehu cesty z Manali se priroda zmeni. Jak se zmeni?...do jinaka...zelene stromy a porosty se promeni v nefotosyntetyzujici nerosty. JEZIS POZOR ALE!!! O ztrate barevnosti zde nelze hovorit, neb zelenou stromu a sedou zuly vystrida zluta, bezova, oranzova, cerna a cervena zbarvujici poustni-horskou krajinu kolem. Zmeni se i pozdrav. Misto Namasteee ted budes rikat rozevlate Julleeey. V samotnem Lehu jsme stravili zhruba 4-5 dni, navstivili pamatky a v ramci 14denniho la(j)dackeho festivalu se mrkli i na koncert mistnich folklornich grup. Bylo hlavne na co se divat, usi uz si tolik neuzily, ale rozdil v nasich kulturach je natolik velky, ze se neni cemu divit.
       Po nacerpani sil a dokoupeni zasob jsme se vydali na X-denni trek do udoli Markha. Na mistni pomery je to jeden z nejroflaknutejsich treku, coz mu ale na konci mistni turisticke sezony neubira na krase. Navic uz jsem si zase chtel uzivat volnosti sporadaneho hovada, kdy cistotu tela vymenis za cistotu vzduchu vysokych hor a pocit z kazdodenni pedikury ti nahradi pocit z dobre uvarene kase na snidani ci dobre postaveneho...tri tecky...stanu (cha!).
       Trek ma nekolik variant. Zjednodusene receno se to chodi bud z vesnice Stok ke klasteru Hemis a nebo naopak. Prvni moznost je jednodussi z pohledu nizsiho poctu vyskovych metru nastoupanych behem prvnich dni. My zvolili opacnou variantu, nebot v tomto smeru jsme se na konci mohli pokusit o vystup na Stok Kangri a zaroven uz byt solidne aklimatizovani. (Pozn: Stok Kangri, 6123-6153m. Ruzne zdroje => ruzne udaje a ja si zrovna zapomnel muj kapesni trigonometr, abych si to premeril).
        Hemis je nejvetsi klaster v Ladakhu. Na spouste mist jako treba zde mluvene slovo byt sebevic zarvane (nesnaz se) nemuze nahradit tise vyhlizejici fotografii. Snad jen mala poznamka. Ma predstava mnichu zahalenychv v cervenych rouchach (rouchach?rousich? boha mojho...mesto more kure staveni...fujfuj...stydim se...preskocme to...a jedeme daaal) a mumlajicich mantry byla nabourana bytostmi oblecenymi ve fleesovych i perovych bundach, s botaskami, telefony a mp3 prehravaci. Aspon ta cervena barva stale prevlada. Tyhle "vymozenosti" jim preju, jen me to trochu prekvapilo a nutno dodat, ze takhle vyparadena je pouze mensina z nich. Z Hemisu jsme presli do Chang Sumdo, coz je konec treku pro mnohe, kteri jdou z opacneho smeru. Nekolik stanu a par domku. Poprve jsme vyzkouseli domaci jidlo v domku skytajicim "homestay". Tzn., ze zde muzes prespat u mistnich. Oni te pozdravi, nakrmi, prebali, zasypou a po snidani rano s usmevem vykopnou. My si dali jen veceri a navzajem se za vydatneho lijaku prebalili az v nasich stanech.
        Dalsi den jsme sli jen 3 hodiny, a to z duvodu aklimatizace a pripravy na nadchazejici narocnensji den s prechodem Gongmaru La (cca 5200m). La=pas=sedlo. Uz v techto prvnich dnech zjistujeme, ze  opravdu vetsina turistu chodi trek v opacnem smeru v doprovodu horskych vudcu a zejmena nekolika koni, kteri jim vsem tahnou bagly. Horsti vudci jsou na tenhle trek zbytecno, orientace je snadna. Bez koni na batozinu tady trekuje naprosta mensina. Momentalne jsme na sebe hrdi, ze si to vsechno tahame sami. Myslim, ze Cechum i Slovakum to prijde prirozene. Tenhle pocit prevladne i na konci treku, i kdyz nebudem si mazat med kolem tlamy, obcas chybelo malo a dal bych proflakle kralovstvi za kone...nebo aspon oslicka maleho...i pes by asi stacil.
        Nasledujici den zacina brodenim reky. Brodu je zhruba 8. Nez jsme se sem dostali, vydatne prselo, barva vody hneda, rychlost vody velka, barva trenek obcas v odstinu vody...rozumime si. Po rozklepani zmrzlych noh kladivy a kovadlinami jsme pripraveni pokracovat. Na Gongmaru La se dostanou prvni Bara a Zuzka, ja s Ludkou se cca 30min pod pasem otacime a jdeme zpet nize. Je mi blbe a mota se mi hlava...nadmorska vyska budiz zrejme hlavni pricinou. Prezijem neprijemnou noc na druhe strane pasu nez B+Z a setkavame se az dalsi den v Nymalingu, kde na nas holky cekaji s obedem. Pecka. Vyhled z Gongmaru La na stranu Nymalingu nikdy nezapomenu (fotka by bodla). Funis do kopce, vidis jen sutry pod nohama a co je za tebou Te momentalne FAKT ne-za-ji-ma, bagl te sere uz pekne dlouho, mumlas si neco o kralovstvich a konich a najednou...bum...jsi nahore...shodis tu svini ze zad a jenom zasnes. V nekolika vterinach se pred Tebou vynori jine udoli...dalsi svet, ktery jsi zatim jenom tusil, ale nevedel jak vypada. Zasnezeny hreben nekolika sestitisicovych vrcholku Kang Yatse, dole travnata dolina a daleko vpravo nekonecne hory momentalne pusobici tak vzdalene. Chyta te sentiment (a moceni), slza v oku dlouho neudrzi se, objimas Ludku, objimas nejblizsi sutr a i tu svini batoh objimas...bo si chces lehnout. Kolem tebe se mihotaji stovky barevnych budhistickych faborku, nad Tebou modroha...mozna i v Tobe...zalezi na dusi. A konecne doluuuu...hauuuu...at to svistiiii... Tento den koncime v Hankaru a davame homestay...zaslouzeny rekl bych. Plati se 400-500 rupek za veceri, nocleh a snidani. Nekdy je v cene i sracka..jako bonus. Nastesti se nas nikoho netyka na dlouho. Prechodem Gongmaru La jsme se dostali do udoli reky Markha a ceka nas jeden a pul dne po rovine.
       Z Hankaru pokracujeme pres vesnici Markha do kemp-placu jmenem Sara. Spime pod velkym stanem vyrobenym ze stareho padaku. Rano kolem nas beha maly kluk s kostetem a honi s nim kocku...sranda. Po neuspechu si na ni bere srp...konec srandy.
       Ze Sara 3 hodiny do Skyu, coz je vetsi osada, kde konecne davame jine jidlo nez ryzi a lusteniny, pripadne cinskou polivku. Pozn: Nejsme vybiravi, ale kdyz mas moznost si dat neco jineho nez "rice and dal", tak to beres vsemi deseti. Varic mame a nejake jidlo si nesem, ale jedna se spis o veci, ktere nesezeneme po ceste a nebo max jedno- ci dvoudenni zasoby. Ze Skyu stoupak do Shingo coz je kemp a par domku nachazejici se asi ve 1/3 stoupani na dalsi pas - Ganda La (cca 4900m). Ganda = zly. Vecer si delame prvni a posledni ohen na treku. Jak uz jsem zminoval, krajina je hodne sucha...takrka poustni...sehnat drevo neni po vetsinu treku a vetsinu mist v Ladakhu mozne. Tady vsak pobliz tece reka a v ni je spousta naplavenin, ktere lze takto vyuzit. Ohen nam hori do te doby, nez ho a nas pohrbi vecerni dest.
      Rano razime na Ganda La. Nez ho prejdem, vidime spousty svistu. No je to "nu-nu-nu-tu-tu-tu" zviratko. Kdyz to rozkoliba tu svoji tlustou prdylku zrejme te zastihne na tvari usmev. Koncime v osade Rumbak, kde co domek, to homestay. Politika je zde takova, ze kdo prijde v parte vice nez dvou lidi, musi se rozdelit do skupinek po maximalne dvou lidech a kazda skupinka jde do jineho domku. Takto budou mit trzbu i sousedi. Sympatisch. Obecne receno, lidi jsou tady fantasticti...usmevavi, ochotni, rozesmate Julleeey slysis porad..., ale to je na samostatny prispevek...ted fakt ne, sorry.
       Z Rumbaku nas ceka posledni pas - Namlung La (cca 4800m). Motivace vyhledu nahore me osobne "donuti" to vzdycky vyfunet, abych se pak zase mohl "chvili" kochat. Zase to klaplo. Paradicka. Pri sestupu z pasu uz asi vsichni mame v hlave nadchazejici vystup na Stok Kangri, ktery nas ceka v pristich dnech. Do kempu Mankarmo dochazime festovne unaveni a potkavame zde naseho vudce pro S. Kangri, ktery mel sice cekat jinde, ale nikdo uz nema moc silu se s nim dohadovat. Donesl nam hlavne cepiny a macky, ktere jsme nakonec obcas i pouzili, hlavne v nejvyssi casti kopce. Cast nas spi ve stanu a ta lepsi:) cast voli domek udelany z kamene a bahna. Vevnitr je po stranach mistnosti sice spousta bordelu, ale zkusenost je to primovni. Az zkusis, uvidis.
       Rano vyrazime do base campu, ktery je ve vysce cca 5000m. Na paty nam dycha skupina asi 20-25 nazelenalych borcu, kteri jak se pozdeji dozvidame jsou clenove jakesi armady. Vyhledy lze opet tezko popsat...snad jen ve zkrace...zasnezene hory, nezasnezene hory, vysmati lidi, unaveni lidi, stany, caj, budhisticke faborky, dve toaletni budky, spousta koni...a cesta smerem ke Stok Kangri. V base campu davame jeste jeden den odpocinku a maly vylet k ledovci, pres ktery potom pujdem. Kecame skoro se vsema, kteri se vraceji z vrcholu, nebo z pokusu o nej. Info se muze hodit.
        Vstavani ve 23:45, uvarit caj...a jeste jeden...a ryzi z predesle vecere...kontrola sbalenych veci a jde se. K ledovci dorazime za zhruba hodinu. Pripoji se k nam jeste parta asi 7 Cechu, kteri dorazili vcera. Obcas maji blbe kecy smerem k nasemu guidovi, ale jinak jsou celkem v pohode. Na ledovci jsou tri jasne viditelne trhliny, ktere lze na vybranych mistech snadno preskocit. Po ledovci zacina "nekonecny" zik-zak stoupak po snehovem a pozdeji sutrovem poli. S dechem ani tak nemame problemy, spis pekna kosa je. (Pozn: Predesle dny tady dost snezilo. Nam se vycasilo, coz prineslo chladnejsi pocasi. Podle typku, kterych jsme se drive ptali bylo pouziti ci nepouziti macek a cepinu na hranici. Nejde ale o nic technickeho, proste jenom slapes nahoru a o cepin se jen opiras. Holky v klidku vystacily s turistickymi hulkami. Macky se nekterym hodily v nejvrchnejsi casti pri sestupu dolu, kdy se v nich slo stabilneji nez pouze v botech...ale i v tech to slo.)
Pak se vysvihnes na hreben a po nem dopajdas az na vrsek. Nahore pekna zima. Chvili hledis do okoli a mas nejake osobni pocity asi nebo co. Pak to vyfotis a mazes dolu. Nahoru jsme se dostali po cca 6-7 hodinach a dolu ani nevim. Dale dovalili do Lehu a odvalili do Srinagaru. No a jestli jsme neumreliiii, tak jsme tam doteeed detiii....dobrouu nooc...

Po ceste do Ladakhu je opravdu na co se divat.

Opakuji!!! Po ceste do Ladakhu je OPRAVDU ne co se divat.

Napoveda.

Vyhledy z Tanglang La.

Nas ridic pri reseni problemu na ceste. Vse se nakonec spravilo a jedeme daaal.
"Ukaz prstem pred sebe, at to vypada jakoze ukazujes na Leh, coz je to mesto pod tebou, kam jsme dojeli." "Tak dobre."


Trh v Lehu.

Hriste na polo. Leh, Ladakh.

Ludka.

Stara cast Lehu, Ladakh.

Zapad slunce = vychod tmy.



Rada na bankomat. Pouze mistni zkuseni (a my!!) vime, ze za rohem jsou dalsi bankomaty s radou mnohem mensi...nejmensi...


Chram v Lehu, Ladakh v prubehu festivalu.

Superstar !!!

Naramkova lady

Zuzka a jeji babicka, pripadne babicka a jeji Zuzka

Nase xichty po pozreni neprozretelneho mnozstvi chilli.

Nirvana

Tanec masek.

bumy-bum

laa-la-laaa

Stinohra.

Palac v Lehu, Ladakh.


Tancuj faborecku, jen se neostychej...

Pohoda na "ochozu" palace v Lehu.

Shanti stupa v Lehu, Ladakh.

Hory na obzoru. Nejvyssi vpravo je Stok Kangri (cca 6150m). Tam jsme pak byli, heehec.

Shanti stupa.

Neni to pocestnyyy?...ne, neni to pocestny...

Autobus odjizdi = rychle se narvi, kam to jen jde. Ten borec v cervenem je pruvodci.

Nas prvni homestay pobliz chramu Hemis.

Pidi-mnich.


Periiiiiii...

"Oltar"

To budou asi...chvilka napeti....dvere.

Fotka fotografky fotici fotku...fiiiha fantasticke.

Keep smiling.

...work...

Kourici mnich.

Nas pes Punta.

"Boj se boj!!! Sezeru te ocima!!!"

Nejaky pan.

Jedna z mistnosti uvnitr chramu Hemis.

Chram Hemis.

...bud je svinske vedro a nebo jsem si zrovna umyl hlavu...

Smerem k Chong Sumdo.


Vyrazime.

Jak? Yak!

Pohled z Chuskyurmo.

Sutrovy hrib. (Pozn: nejedly)

Kemp Chuskyurmo.

...kdo se rad brodi tenhle trek chodi...

...oko stoji...mozek nechape...srdce busi...fotak foti...plice vydychavaji...

Vodopad.

Kluci jdou v opacnem smeru z Nimalingu a vedou si yaka.

Vynuceny kemp pod Gongmaru La.

Pohled z Gongmaru La (cca 5200). Pohled smerem zpet k Chuskyurmo.

Kang Yatse (cca 6400m).

Konecne Nimaling (4700m), holky na nas cekaji dole.

3D souvislost aneb kombinace kempu Nimaling a Kang Yatse.

Kang Yatse je fotogenicka zalezitost, zvlast kdyz si pred nej postavis jezirko.


Voda a jeji paradicky.

Tam jdem. Tes se.

Kopce ve tvaru kopcu.


Artefakt.

A: "Prosim Te, postav vodu na caj".
B: "Jasne, zitra je to hotove."
A: "Cajk, cajk."

Ein zwei drei, Karla nese asi chai. Uno duo tre, Karla nese asi tee.


Na kopcich vzadu si eroze pekne pohrala.


Valime dolu.

Na ceste...vpravo nahore gompa...

Zub casu.

Nektere holky se proste musely opalovat i v prubehu treku. Zasadne s batohem a v plne polni!!!

Travnate bobecky.

Asi nejaky profesional. Nebo snad NE!!??...ANO!!...No proto!!

Smetu te z povrchu zemskeho kocko jedna!!

...a neboooo...

Masinerie.

Domek o velikosti maleho domku.

Modelka.

Sedmy schod.

Berany berany duc.

Asi bude prset. Vystup na Ganda La.

Ganda La.

Pri sestupu z Ganda La vyuzivame obcerstvovny po ceste. Davame jak jinak nez chai a zapijime jej dalsim chaiem. V pozadi Stok Kangri, na ktery se za par dni vydame, ale z druhe strany.

Oranzovy svet, pohlti te hned.

Nas homestay v Rumbaku.

Smerem na Namlung La (oznacovany taky jako Stok La).

...a kdyz se ohlidnes zpet, uvidis tohle...

Namlung La alias Stok La alias posledni pas pred Stok Kangri alias...konecneeeee...

Podzimni pocasi barvy rozmetalo do vsech koutu hor...i tady...

Kemp Mancarmo. V kamennem domku spime. V pozadi cesta do basecampu Stok Kangri.

Kemp Mancarmo. Zleva Ind, Nemec a Anglican. Vsichni chcou nahoru, nakonec se tam dostane jenom Nemcik. Ostatni doplati na horsi aklimatizaci a s bolesti hlavy se vrati...skoda...sympataci.

Kocky a berle.

Basecamp a furt hory a hory a hory, kdo se na to ma porad divat.

Tenhle borec tam zongloval, fakt mu to slo, fakt sympatak, naprosto objektivne receno SUPR typek!!!

Zas ten frajer...asi ho pozvu na rande...

Taky jsem to zkousel a zauzloval jsem si ruce.


NE-U-VE-RI-TEL-NE!!!

...nemam co dodat...

Zuzka se uci delat capati v basecampu. Doufejme, ze si umyla ruce!!!

Stok Kangri, cca 6150m.


Ludka se uci letat. Docela ji to slo...v zaveru vyletla az na Stok Kangri.

Smerem k ledovci, jehoz vyplazeny jazyk vidis vpravo dole.

Nase grupa. Pozer, Ludka, Zuzka a Bara.

Ledovec pod Stok Kangri.

Foto z vrcholu. Pocasi bylo fantasticke. Videt bylo az na druhou stranu zemekoule, takze jsme si vlastne videli na zadek. Zejmena nektere zadky byly uchvatne!!!

Pri sestupu uz se kochalo pohodoveji.

Portret typka z Mancarmo kempu. Udelal nam chai a pokecali jsme na urovni.

Po ceste z Mancarmo do vesnice Stok.

Architekt mel dovolenou.

Snidane.

Okomentovat