Peru, Cordillera Blanca, Hatun Machay


Brý den,

nač chodit kolem již vystydávající kaše nějakým dlouhým vykecáváním, když se to dá všechno sfouknout fotkama a u nich náš výlet do Peru v červenci 2012 aspoň trochu popsat.


Po příletu do Limy jsme nemohli najít volné ubytování. Jedním z důvodů byl fakt, že byly 2 hodiny ráno. Nakonec jsme se rozhodli pro jakýsi hotel, kde to bylo sice dražší, ale už jsme neměli síly to řešit. V ceně byla aspoň snídaně...
Přímo před hotelem stál brouk. Tuhle značku jsme pak potkávali poměrně často. Vedle něj stojí brouk Tomáš a za ním prasokuře.
Baťa...teda vlastně Bata bez háčku.
Nikde jinde by mě ani nenapadlo zajít do něčeho takového. Tady jsme nakonec skončili v tomhle hotelu. Noc se snídaní cca 600Kč.


Vyjíždímě z Limy směr Huaraz, aneb směr hory.
KOLA JAK CIP!!!
Nejdřív jedeš po pobřeží využívajíce Panamerickou dálnici, pak se zařízneš do vnitrozemí.
...jak už jsem řekl...po pobřeží.
Do Huarazu jsme dorazili večer a tak jsme tuhle parádní scenérii viděli až ráno. Uprostřed Huascaran (nejvyšší kopec v Peru...cca 6700), vlevo Huandoy a vpravo Chopicalqui, na kterou jsme se zhruba v polovině našeho výletu vydali.
Copa, jedna ze "schůdnějších" šestitisícovek, nicméně my jsme ji vynechali. Celkem je v okolí cca 30 kopců přes 6000m.
Chopicalqui zblízka. Ten kopec nás prostě přitahoval. Už v Česku jsme si ho našli a netu a obdivovali fotky.
Jeden z pokojů. Prostě normálka...žádná Indie:)
Náměstí v Huarazu
Občas potkáš i lidi.
Babky prodávající vlněné výrobky byly na každém kroku. Nezřídka seděly hned vedle sebe a buď kecaly, nebo štrikovaly...a nebo nejčastějí obojí. Všimni si těch telefonů. Byly "mobilní", aneb na noc se vyndávaly, aby je nikdo neukradl.
Muzeum
pekárna...normálka...
hmmm....co si dáme což?
Tak tohle je prosím "kafe s mlíkem". Teda myslel jsem si, že ho dostanu, když jsem požádal o "cafe con leche", což znamená "kafe s mlíkem", dostal jsem ale spíš mlíko s kafem. Nejdřív jsem myslel, že to kafe je nějaká sojová omáčka, bylo to totiž studené. Pak už jsem věděl, že cafe con leche neradno si dávat.


Kousek za městem
Návštěva.
Parťáci :)
Jedno z menších náměstí v Huaraz
Vyrážíme do hor. Až sem nás dovezl taxikář. Znal Pavla Nedvěda a Petra Čecha:)
Odteď už po svých.
O fajné výhledy hned ze startu nebyla nouze.
Pomalu začínáme nabírat výšku.
První kopec, o který jsme se druhý den po příchodu do basecampu pokusili. Urus, cca 5500. Tomáš se dostal až nahoru, mi se udělalo po cestě blbě, tak jsem to pak otočil. Jako aklimatizace to ale určitě zafungovalo u nás obou.
Tomáš a jeho "rybářská čepka" dosáhla vrcholu Urusu.
Tocllaraju, 6035m. Tenhle kopec nás taky lákal, ale nakonec se na něj nedostalo. Každopádně hodně tahal oči. Tohle je foceno po ránu. Zpoza kopce se každou chvíli chystá vyskočit slunko...čkej čkej hned to bude.
Vodopád místniho potoka, ze kterého jsme taky pili vodu. Chtělo ji to ale dezinfikovat, nebo minimálně aspoň převařit. Dobytek se tady pohybuje mnohdy proklatě vysoko...
Fakt jsem se na to nemohl vynadívat.
Kdo si počkal, ten se dočkal.
Bouldristi s dostatečným množstvím červených krvinek by si tady na některých šutrech určitě smlsli.
Neuvěříš, ale i kvitka tam byly.
Místní romantická kadibudka. Romantická byla ovšem pouze do té doby než si do ní člověk vlezl. 
Hoří i tohle zmrzlé hovno??
Světlo stín, stín světlo.
Fotogenický osel
Potok. Hezky zbarvoval ty šutry, co ležely ve vodě.
Fotogenický osel podruhé.
Paní nese dřevo, ať je na čem kuchtit.
A kuchtí se tady. U těchhle babek šlo koupit i  nějaké pití...pivo, cola,  balená voda.
Tahle slečna má před sebou pěkný výhled, já mám ale výhled i na tu slečnu a ještě k tomu pěkný výhled, takže co je víc??!!
Urus, něco kolem 5500, nějací dva lidi při sestupu.
Šílenec nebo otužilec...řekl bych tak půl na půl:)...aneb Tomáš rád machroval v trenýrkách, když ostatní chodili v péřovkách.
Kemp a hory kolem.
Derreck si nese vodu. Tenhle týpek si nikde vodu nedezinfikoval, prostě to pil rovnou z toho potoka. A to nejenom tady. Tvrdil, že už je na to zvyklý a nakonec to tak skutečně vypadalo.
Tocllaraju večer zvláštně fosforeskovala...nádhera...
Ishinca se blíží...cca 5500m.
Všimni si toho svodu vody dole. V cca 5000m mají vybudovaný jakýsi "splav", aby jim to odtékalo "kontrolovaně". Docela to narušovalo tu horskou atmosféru...aspoň z mého pohledu.





Ishica, 5500m, radost...jak jinak...
Výhledy la bomba
Alberto Tomba
Severní pól je DOBYT!
...po cestě dolů...
...a tady taky...






Ishinca zpovzdálí...ta vpravo
Zpět do kempu. Tomáš už si momentálně válí šunky někde u stanu. Já volím pohodvější sestup.
V centru Huarazu.
Kůůůpte mrkvééé, cíííbulééééé
Kůůůůřatáááá, bááánanýýýý....



Klobouky jsou tady všude.
Hory jsou skutečně blízko.
Kdo pozná, který z nich je Tomáš.
Modernizace
Jedna z hlavních ulic v Huarazu. Tak jako každý týden se tady koná nějaká stávka, případně protest.
Policewoman
Ohňostroj. Škoda, že se nám chtělo tak spát a neviděli jsme ho.
Dole vidíš cestu, kde nás vyhodil bus. Dole je basecamp, který jsme dnes ale přeskočili a pokračovali rovnou do prvního kempu.
Dezinfekce vody
Chopicalqui, náš cíl v příštích dnech.
Vlevo "trojvrchol" Huandoy a světlo si hraje se stínem.
Mám rád ledovce.
Tady trávíme jednu noc a na druhý den fičíme do dalšího kempu. Tento je v cca 4900m, ten další cca v 5400m.
Nejsme tady sami, ale jsou tu ještě dva Němci, jejich guide a kuchaři.
Poslední kemp. Rovnáme si místo na stan. Není to taková hrůza, většinu práce už udělal ten, co tady měl stan před námi.
Huascaran Nord
Huandoy ze stanu.
Sněhové kopečky
Pat a Mat
Obloha zčernala fotkou černobílou.
My jsme vpravo, Němčíci uprostřed a jejich podpůrná stáj vlevo.
Utrhla se trhlina
Západ
Rozpouštění sněhu, ať máme zítra co pít.
...a v pozadí máme Chopicalqui...paráda...
Huascaran Sud a Nord. Nejvyšší kopec v Peru (Sud)
Po cestě nahoru nebylo vždycky úplně veselo:)
Jedno ze dvou exponovanějších míst, kde bylo nutno se jistit sněhovýma kotvama.
Nahoře to bylo fajn
...fajn jak říkám...
Hop a skok z hor na šutr. Dovalili jsme do Hatun Machay a chystáme se k první lezbě.
Tomáš si vzal tanga.
Refugio a kemp. My volíme kemp...je levnější a přitom můžeš využívat všechny "vymoženosti" v refugiu...hlavně kuchyň a krb.
Nadrženci vyrážejí na šutr.
Berany berany duc v podobě krav.
Nepřeberné množství šutrů...stačí si vybrat.
Lebky byly všude...v hlavě i mimo ni.
Jeden z našich oblíbených sektorů (Los Sietes). Zkoušeli jsme tady více cest.
Punk's not dead, aneb punkový šutr v pozadí.
Tvary
Tvary 2
7b v podání místních bouchačů
Bourec právě cvaká preso.
...se drží se drží...
...překuluje tělo na druhou stranu...
...a hraje kuželky s jističem...
...tak jak teda...
...zabééééér...
Nejtěžší místo překonáno...cajkcajk.
Vpravo lezou Michal s Milanem.
Dřist na list
6b, po hraně v převisu a pak se překulit do kolmice za rohem.
Michal se jde podívat nad kemp.
Zdar mami, podívej, jak mám špinavé pracky.
Převis.
Býk solidně smýkal s tím týpkem, který to ale vždycky nakonec ustál.
Klasické ráno před refugiem.
Michal a Milan, supr kluci z Česka.
Tenhle výhled bych si nejradši nalepil na okno i tady v Praze.
Výbava refugia
L e b k a
Kočičí parťáci, kteří ti skočí do jídla hned jak sis jej uděláš.
Náš restdey a šachový kroužek.
Pohled od skal k refugiu.
Přijela kámoška Amber (USA) se svými rodiči, tak jsme jí půjčili matroš a trochu s ní zalezli.
Tvary tvary tvary
Východ slunce.
Kráva a tvary
Rodinný domek místních pastevců
Nosorožec, nebo ti to připomíná něco jiného?
Bbodlináč
Hlodavec
Bodlináč v detailu.
Ústa.
Tvar.
Tuleni.
Je to písek nebo není?
Oka.
Jedna z nejdůležitějších osob v refugiu, její správce Diego.
7a+ v podání nějakého španěláka. My jsme to lezli taky...hečheč.
Španělka v pětce.
Kombo
Kam dám nohu?
X 30timetrových cest...parádička.
Nejtěžší místo v cestě a další španělák v ní. Slunko krásně svítí.
pojeď pojeď...
Tak kam dál?
Tomáš se zamiloval do chytu. Prý podá žádost o rozvod a vezme si ho za ženu...nebo spíš vezme si ho "za chyt".
Tomášova milenka v detailu.
Vedro až na kost.
Lebkouni.
Pohled na náš kemp zvrchu.
Náš stan je úúúplně vlevo, což je jistě velice důležité a pro čtenáře poutavé.
Hory a skály jsou si blízko. Chce to jen vyšlápnout trochu nahoru, aby sis tu 3D souvislost uvědomil.
Něco jede...
kokony kaktusů
kaktusy kokonů
Cordillera Blanca v plné parádě.
Tohle je vidět všude...Huandoy, Huascaran a nás miláček Chopicalqui.
och...koch...
Máš-li mastný vlas, můžeš mezi nás.
Ready?
Steady.
GO!!:)
Elegán k nepoznání hned ze startu.
Dokončovací fáze.
No to je srandy kopec.
Usínací fáze.
Fešák jak cip
Kulečník jsme hráli dost často.
klasika
trsy kuřat
Jako klobouk lze použít prakticky cokoliv.


Kuřecí hamburger "na živo"


Next article (link) / Další článek (odkaz):
Siurana, Spain

Similar articles (link)/Podobné články(odkaz):
Markha Valley Trek, Ladakh, India
Tongariro Norther Circuit, New Zealand
New Zealand