...Adam's Travel Blog...: Castle Hill

...mám asi 4 dny do odletu do Indie, tak si ríkám, že bych sem mohl prsknout ješte neco ze Zélandu. Nebudu se moc rozepisovat a nechám za sebe mluvit hlavne fotky a nejaké kratší popisky k nim... Na fotkách se podílelo více lidí, zpravidla lezci, se kterýma jsem se tady spráhnul. Jmenovat je nebudu...Proste nebudu a nebudu, už jsem rekl!!! Fotky jsem seradil striktne chronologicky, a to tak že jejich poradí je ciste náhodné. Nejaké další fota budu pak ješte mít až dojedu do Ceska od lidí, kterí mi je pak pošlou. Ty ale už nebudou stát za moc, protože na vetšine z nich budu já...

Craigieburn shelter. Místo kde jsem strávil nekolik veceru a poblíž kterého jsem spával. Vzadu byl dríve krb, ale místní ochranári ho zadelali jakousi deskou, neb tam lidi nechávali bordel. Na zdech jsou ruzné maluvky prípadne nápisy vtipného charakteru. "Jména hloupých na všech sloupech" tady neplatí.

Poslední mohykáni. Pres den bylo hlavne zataženo, ale obcas problesklo slunko. Já jsem si pak vzal foták a vyfotil tuhle fotku...tak jednoduché to bylo.

Spaní poblíž mestecka Springfield s výhledem na Jižní Alpy, které se táhnou napríc skoro celým Jižním ostrovem. Castle Hill se nachází kousek za prvními kopci, které jsou videt na tomhle obrázku.

Hádanka: Kde je vetší zima...ve stínu nebo na slunku?

Spacák chytá bronz a Zuzka jde asi kakat.

Už i ty tupé ovce pochopily, že Castle Hill je proste bouldrová destinace.

Už i ten tupý Švýcar pochopil, že Castle Hill je proste boulderová destinace. Chris naštestí nebyl vubec tupý, byl to ostrák. Strávil jsem s ním dva dny. On pak odfrcel frrrrrrrrrrrr.....a najednou tam nebyl.

...hlavne na pohodu...

Místní parta zkouší Nasal slip, což je castlhillský testovací rajbas obtížnosti V4. Ruce skoro nepoužíváš, celé je to o opatrném našlapování a rovnováze. Spousta borcu prohraje z prozaického duvodu, kdy se jim s každým krokem zvetší obsah trenek (vzadu!!!), a nehore je ta neuveritelná váha preváží a oni se s doslova priposraným výrazem odporoucí k zemi. Musím se pochlubit, že prestože jsem si taky solidne káknul, dostal jsem se nahoru.

Chris

Ta dnešní mládež...achjo...jenom se to válí po skalách a ležérní polohy to zaujímá. Na šachtu s nima.

Happy tanecek.

Chrisovo auto a vagabunduv nový stan, který koupil za 50 dolcu od jednoho Amíka, který s ním pracoval. Obcas když mrknu, tak brnknu rasou o strop...proste klasická stará bytovka s vysokými stropy. U jezera Pearson jsem s Chrisem strávil jednu noc. Velmi zajímavé je, že vecer...ano vecer...jsme strávili hovorem....a ráno...a to je skoro k neuverení...jsme si dali....jsme si dali...snídani. NEVIDANE!!

Ráno vstanu, neco mi zaklepe na rameno a ono hle...scenérie...

Ráno vstanu a ono hle...mlha zlatovláska...

Ráno vstanu a ono hle...ležící ležák.

Furt abych neco fotil. Ty hory vlevo to jsou kopce a ta hora vpravo se jmenuje nevím jak. Jo a v popredí je cesta a vedle tráva.

Asi fotka ne?

U jezera Pearson byla taky nejaká rodinka, deti dovádeli v malickatých roztomilouckých péroveckách a tatínek mezitím klepal kosu v lodce. Urcite ho zahrálo, že jsem si ho nekolikrát vyfotil.

Xicht.

Rock&roll na šutru v oblasti Cave Stream...kousek od Castle Hill.

Schválne kdo najde fotografa...ano...je to to hovínko vpravo dole.

Hardcore sex!!! A ješte u toho ukazuje jazyk, to je fakt nechutné!!!

Cyklisti berou drogy, bouldristi fixlujou takhle.

Chris zkouší boulder Right Tail Lights (V5). Ješte ale netuší, že sekvence kroku, kterou si vymyslel vede do pekel. Až archandel Adam vše odhalí a o nekolik dní pozdeji sám sebe vysvobodí z žalu a prožene se k vrcholu.

Chrisovi se tak líbila barva mojí bouldermatky, že tu svoji taky premaloval na žluto.

Tak tohohle vagabunda bych nebral. Na zádech má postel, chrápe nekde u silnic v odpadcích a vlastních zvratcích a v tom batohu má urcite neco nechutného (tipuju to na pokakané plenky)...trikrát tfuj...hanba mu!!!

Zleva:Nathan (ano, to je jméno), hrana, stín.

Kolik aut je na obrázku? Ano, správne...devet....aneb jak to vypadá když lyžarí suší veci.

Vlevo Spittle hill a vpravo Quantum field. Oba tyto sektory patrí do Castle Hillu a jsou taky nejcasteji navštevovány. Prístup k nim je nekolik minut od silnice. Neco z meteorologie: Castle Hill se nachází v tzv. "Castle Hill basin", což je jakási kotlina/pánev obklopena horami. Hory casto zachytí mraky. Mraky casto zachytí hory. A tato propletena vánocka nepropustí déšt na šutr. Zázrak.

...mám malý stan...mi na nohy táhne...snad ze všech stran...

S Nemcem Andreasem jsem strávil zhruba týden. Kempovali jsme kousek nad Craigieburn prístreškem, ke kterému jsme se obcas chodili obcerstvit sprškou kecu místních particek, které se tam vytrvale strídaly, ohne delaly a ruzne u toho povykovaly.

Andreas leze hranu (V6). Taky jsem ji zkoušel, ale byla na me tak težká....nebo tak lehká??...ted už nevím...proste jsem se na to vykašlal.

Andreas ríkal, že na tu hranu nemám...já ale tvrdím, že ta hrana nemá na me!!!

Frantík Renaud si obouvá lezecky...jak poutavé...a zároven...jakoby...tak trochu...zároven...poucné že?? Že?? Každopádne za ním je místní klasika, boulder Dominatrix V6. Renaud to dá. Práve prijel nabouchaný z Bishopu (boulderová oblast v Americe). Je to bouchac.

Vagabund si obouvá lezecky. Celá tato dramatická chvíle se odehrává pod boulderem Think Tank V4. Frantíci si pronajali dodávku, vybrali z ní matrace a zacali jim ríkat bouldermatky. Rekl bych, že to je zábavné, až skoro groteskní.

Frantík Ben si vyhrabal jamku. Chilku mu to zabralo. Odpocívá a duševne regeneruje. Nad jamkou je jednoprstovka a z ní se valí na vrchol. Zatím je to projekt...nikdo to zatím ješte neprelez (domnívám se).

Nevím proc, ale vytanulo mi na mysli stare dobre verejne zachodove..."Na obloze táhnou mraky, vyser se a táhni taky!!"

Renaud se chystá k finálnímu manévru. Má štestí, že ho jistí vagabundovy ruce a on muze rozštekat sve bicepsy a neohrožene sebou hodit do dalšího chytu. Ten udrží...a...no proste dobre to dopadne. Imaginární šampanské tece imaginárním proudem...i na jahody se dostane...

Boulder Left Highlights (V4). Naprostá paráda po madlech s jedním trochu ošidným krokem zhruba v pulce.

Craigieburn shelter a jeden z místních...rekl bych možná nejlepších...nápisu. Spartani se asi krci doma, protoze od nich tady zadny vzkaz nebyl. Každopádne zdravím pražáky...:)

Trocha lezeckého humoru na záver.

Až jsem necekal, že se takhle popiskove rozdovádím. Bude to asi tím, že jsem minulý týden precetl nekolik set knih a razem jsem sofistikovanejsi osoba. Dost už ale plku, zpátky k hrubému jádru a literature faktu. Dnes ráno odlítám z Christchurch do Aucklandu, kde pobudu do 28.7., odkud se v 7 hodin ráno vznesu za ohlušujícího burácení motoru bójingu sedum štyry sedum k nebi. Presedlám v Melbourne a Šanghaji a když všechno dobre dopadne, priletím do Delhi v 1 hodinu ráno 29.7.

...pocítám, že to dospím na letišti a zacnu nový život...

ahoj