Fotoreportáž aneb jak se vyrovnat se současností

Ahoj cau nazdar,

predem varuji, že je tady spousta fotek, tak je možné, že se to bude nacítat "trochu" dlouho. Vysvetlení je následující: Již mám dost toho kdy píšu o necem co se stalo už pomerne dávno. Jednak to mucí mou pamet a navíc ta hrstka z vás, která sleduje naše cestování je asi o dva mesíce pozadu. Rozhodl jsem se to ukoncit tím, že tento príspevek venuji hlavne fotkám a vešekerý text budu soustredit do jejich popisku. Verím, že textu nebude tolik a navíc tím spláchnu pomerne dlouhé období...až do soucasnosti. Nerad bych totiž psal blog o cestování na Novém Zélandu treba z Ostravy až se vrátíme:)

Autory fotek jsme všichni. Snažil jsem se zaradit i dost fotek "s lidmi", byt treba v horší kvalite, at to trochu vyváží ty krajinky, kterých je taky dost. Nektere casti textu pisu v knihovne, takze diakritika bude chybet.

Na prelomu února se stala zmena. Dojeli dva kamarádi z Ceska a nasáckovali se nám do auta. Petr (na dva mesíce) a Lukáš (na mesíc). Zdálo by se, že takto budeme v aute cestovat 4, nicméne aby byla rošáda dokonalá, Petra na chvíli cestovala s jednou kámoškou, se kterou jsme pracovali v Huntly. Takto jsme byli v aute pouze 3, což bylo snesitelné a Petra s Johannou si zas užily trochu té "babské" srandy..ha---ha... Jo a na fotce je interiér našeho vozidla se sympatickým ridicem a Petrem. Z letište hurááá rovnou do Raglanu.

Lavicka na výsluní slunce západu.

Pláž kousek od mesta Raglan. blekenduajt.

Posral se alternátor. Tady to ješte nevíme. Co víme je, že auto nejede. Prespíme u farmáru naproti pres cestu, kteri nas pozvou na kafe a rano na snidani a druhý den vše vyrešíme v servisu.

Vylet Tongariro Crossing jsme si chteli dat rano jenze alternator vse alternoval a my se do Tongariro National Park dostali az odpoledne. Trochu jsme zmenili trasu a odmenou nam byla skoro cely vylet bez turistu...a to se vyplati.

Nástup k Tongariro Alpine Crossing.

Opili okolni prirodou.

Mt Ngauruhoe a Mt Lukas

Naše parta HIC.

I cesta muze byt cil...fotograficky.

Blue lake.

Its oukej to be gay.

Severni pol je dobyt! Dobyt!

Emerald Lakes v Tongariro National Park

Po Tongariro mirime na jih a kratce se zastavujeme ve meste Whanganui kde piknikarime.

Pic-nic, víc nic.

Dale smerem na vysneny JIH. Otaki beach. Vecer jsme šli behat. Luky se s náma chvíli držel a pak šel radši fotit:) V dááli jsme videt s Petrem. Ten s dlouhými vlasy jsem já.

Luky fotil nejenom bežce, ale i slunce, mraky, šutry...proste co se namanulo to vyfotil.

Na jizni ostrov se vetsina lidi vydava trajektem. Nasednes do auta, najedes do lodi, vysednes z auta, vychutnas si plavbu, nasednes do auta a vyjedes z lodi. To vse trva zhruba 3 hodiny. My vyrazeli kolem 17:30 a pri prijezdu do mesta Picton si mohli vychutnat nadherny zapad slunce za okolnimi kopcemi brazdenymi spoustou mensich ci vetsich zalivu.

S Lukym jsem se shodl, že Petr je profesionální fotograf kachen. Vždy když byla v okolí nejaka kachna, bylo nutno ji "odclonit" od Petra, jinak se hned zacal válet po zemi a fotit a fotit a fotit... Jo a tohle je Picton, což je mestecko, do kterého dojede trajekt ze severního ostrova. Takže už jsme na jižním, jak ti jiste došlo.

Velka skeble.

King of the magic, aneb "já tomu tady šéfuju".

Po príjezdu do Pictonu jsme se s klukama vydali na dvoudenní track zvaný Queen's Charlotte Track a na obrázku je jak jinak než Queen's Charlotte Sound, kde Sound je neco jako záliv.

Strašák(vlevo?) a strašilka(vpravo?). Oba jsme potkali po ceste na tracku.

Queen's Charlotte Sound nás sledoval a my jeho skoro celou cestu. Dalo by se ríct, že jsme ze sebe navzájem nespoušteli oci. Filuta.

Batožina to je drina.

Petr, hory, tráva a vecerní pohoda kousek od mesta Kaikoura, kde jsme spali mezi farmama a kopcema a nádherné to tam bylo a a a...

Kopce.

Pohled na more z poloostrova u mesta Kaikoura. Dole se váleli tuleni.

........zzzzzzzzzzzzzz.......

Jeden z kratších výletu pri ceste do vnitrozemí jižního ostrova nás zavedl k rece Rakaia podél jejíhož toku jsme si udelali krátký výlet.

Od reky Rakaia jsme smerovali k oblasti v okolí Mt. Somers, kde jsme si dali dvoudenní výlet. Vodopád jsme míjeli po ceste.

Malý vodopádek pod nímž jsme procházeli.

Když jsme došli na první chatu = Pinnacle hut (vetrací komín od záchodu najdeš vpravo dole na fotce) zjistili jsme, že se tady taky leze...to se dá chápat...viz foto. Pro info: Tu šutry vlevo dole mají cca 50m. Mt. Somers je vyhlášený hlavne spárama.

Na chate jsme si dali pauzu a pokecali se dvema Amíkama, co se chystali do skal.

Na chatách se vetšinou topí drevem, nicméne tady jsou na tom o neco líp.

Tak takoví kamarádi tady za mnou dojeli...achjo:) Každopádne tohle je ke konci prvního dne tracku.

Blížíme se ke spacímu místu, které jsme puvodne plánovali u nedaleké chaty, nicméne nakonec volíme previs...viz další foto.

Naše ložnice. Dokonce i ohéének jsme si dovolili rozdelati, nicméne moc jsme se u nej neohráli neb brutálne foukalo a ohen se rozdovádel na všechny strany.

Druhý den se zatáhlo..., ale když se roztáhlo, naše líce se roztáhly také.

Pak se ale zase zatáhlo. Naše líce pohopitelne následovaly. Nevadí, aspon jsme se mohli pokochat bývalou technikou místních uhlobaronu. To cloveku srdce poskocí (ale kam???).

Na záver výletu si kluci dali kafe a ochotník Adam sjel stopem pro naše auto. Byl jsem odmenen bourlivými potlesky, polibky jsem odmítal.

A jedeme dal. Od Mt. Somers jsme se presunuli k Lake Tekapo, coz je jednak male mestecko a pochopitelne taky jezero se zarivou barvou.

Kostelik v Lake Tekapo. Máme ho asi na 20 fotkách, mi se tato zdála nejatmosférictejší.

Kousek od Lake Tekapo je kopec Mt John, z ktereho jsou nadherne vyhledy do okoli. Mezi kopcemi v pozadi je i Mt Cook, nejvyssi kopec Noveho Zelandu merici 3754m.

Lake Alexandria, mensi sestra lake Tekapo.

Na vrsku Mt John je observator. Mistni nocni obloha je nadherna a tohle misto je pry jedno z nejlepsi pro jeji pozorovani na celem Zelandu.

Po dlouhe dobe bouldrime. Tenhle sutr nam stacil na DVA dny:) To s nama byl jeste Lukas, ktery par dnu na to odjel chvili cestovat sam a pak se vratit zpet do Ceska.

Kuk na Mt Cook. Foceno rano.

Petr se diva na lake Pukaki. Kousek od nej je nas stan a auto, ze ktereho je taky nadherny pohled na jezero a okoli. Na tomhle miste jsme stravili asi tyden. Nechtelo se nam ho opoustet. Zajeli jsme se podivat taky do Mt Cook Village, kde jsme chvili zalezli na Sebastopol Bluffs (konecne lano). Pocasi nam ale nepralo a my se rozhodli jet smerem k boulderum zvanym Elephant Rocks lezicim o neco jizneji pobliz mestecka Oamaru.

Rano bez kafe je jako kafe bez rana.

Bouldrování v Elephant Rocks, které byly soucástí jedné z turistických tras v okolí, takže se mezi šutrama casto procházeli i turisti. Okolí bylo tedy pomerne živé...šutry byly mrtvé, nehybne staly a my toho vyuzili a obcas na nejaky vylezli.

Táááákhle moc te miluju...šutre muj rozmilý.

...takhle se to delá seriózne!!:)

Jeden z místních atraktivních šutru je taky Donald Duck. Jak nahoru? Stylu je více, bud to jde "klasicky", aneb paticka fofrovacka.

...nejdrív jsem to zkoušel taky tak...

....Petr už má posekáno...

...paticka mi však vždycky sjela a ja se snažil s prominutím "prošukat" na vrchol. Problémem byly záchvaty smíchu, které jsem pri tom dostával a to jak v sexu, tak v lezení muže znamenat nedosažení vrcholu.

Andy. Dá to?

Co myslíte, dal to?:) Dal...ale až príšte.

Petr si asi ohrívá ruce.

Elephant rocks. Dríve pískovec, který se "promenil" ve vápenec. Povrch byl tedy obcas trochu "ojetý", nicméne stále s prijatelným trením. Tady se zrovna tru já.

Kousek od Elephant Rocks byla oblast Hulk Hogan, jehož jméno budou znát zejména vyznavaci wrestlingu. Oblast tomu napovídala, pokud jsi nemel v prackách naboucháno, tak sis tady moc neškrtl, protože to byl jeden dloooouhýýýý previs táhnoucí se zhruba 100-150m. Zlí jazykové tvrdí, že my jsme si taky moc neškrtli, nicméne opak je pravdou.

V kempu jsme potkali dva Nemce (Andy a Miriam), kterí bouldrili s náma a my s nima.

Prelezeno...nezbývá než skocit dolu a zaradovat se. A taky uz bylo na case odjet. Prsty prolezene, pracky bolave.

Po zhruba 200km dorazime k jezeru Wanaka a stejnojmennemu mestu. Pobliz lezi Mt Aspiring National Park s nejvyssim kopcem Mt Aspiring 3030m.

Jezero Wanaka.

Rano vstavame brzy, lehce poprchava, ale hecnem se a vyrazime na puvodne planovany vylet na Roy's Peak (neco kolem 1600m). Cesta vede travnatou cestou prakticky az nahoru. Pod nama jezero a mesto Wanaka.

Predpoved byla takova, ze melo byt naprosto hnusne a silny dest. Zaclo se to ale menit...

I ovce ma zajiste radost, ze se zacina vyjasnovat.

Pocasi nam proste vyslo 1.

Pocasi nam proste vyslo 2.

Pocasi nam proste vyslo3.

Pocasi nam proste vyslo 4.

Dokumentacni zaber. Vlevo dole u zeleneho pole je videt cesta...tam jsme rano spali...

Dalsi cilem vyletu byl o neco vyssi Mt Alfa. Odtud uz stale dolu k silnici a odtud stopem zpatky k autu.

Jednim z hlavnich lakadel v okoli mesta Wanaka bylo pro nas lezeni, ktereho je tady opravdu spousta.

A to uz je s nami i Petra, ktera si to nemuze nechat ujit...Jednak protoze sama rada leze a jednak protoze nema na vyber:)

Petr se snaží splynout se skálou...zejména barevne.

A valime smer Queenstown.

Kafe je mozno podavat nejenom po ranu, ale i v prubehu dne. Lze kombinovat se smesi orisku a (h)rozinek. Kouzlí pak úsmevy.

Jeden z mensich vyletu pobliz mesta Arrowtown. Zpatecni cestu jsme se rozhodli absolvovat po ceste pro 4wd automobily. Vysledkem bylo asi 8 brodu, ktere jsme si museli dat. Nektere i takto, at je sranda!!!

Kousek od Queenstown je lezecká oblast Wye Creek. Lezli jsme tady jedny z nejdelších cest (60m lano bylo taktak) a ty výýýýhledy. La bomba.

Petr motá lano.

Wye Creek

Na výlete v Sugarloaf Pass.

Výhled z našeho spacího místa na Queenstown.

Trítisícovky v pozadí.

Západy slunce dokaží nekdy opravdu kouzlit.

Nezarazené:

I když už je venku kosa, na listech se válí rosa.

Travina zvana tussock.

Lístecek mezi jinými lístecky.

Na jižním ostrove je spousta šípku.

Tahle vcela má proste ráda prírodu, je to tzv. prírodní vcela.

Mrož jedna a mrož dve.

Necum nebo te s bráchou uklovem!!!!

Punk's not dead!!! Ovce, která dlouho nebyla u holice.

Uff, a mám to za sebou. Milion fotek popsán. Trvalo mi to nekolik týdnu, takže soucasnost už je zase nekde jinde, ale nevadí, alespon jsem se jí priblížil. Dnes ráno nám pršelo se snehem a na horách urcite snežilo. Z duvodu blbého pocasí opouštíme Castlle Hill a jedem smer Christchurch. Centrum mesta je prý stále zavrené z duvodu zemetresení. Petr za pár dní odjíždí a my s Petrou budem na nejakou domu shánet práci...dost flákání!!! Škoda:)

hoj

---

Next article (link) / Další clánek (odkaz):
Beautiful Whanganui river and Egmont National Park, New Zealand

Similar articles (link)/Podobné clánky(odkaz):
Hiking a Tongariro Northern Circuit, New Zealand
Lake Taupo, city of Taupo and Kinloch, New Zealand
Travelling and climbing in Raglan & Wharepapa, New Zealand
Travelling in Tauranga, Mt. Manganui, Taupo, Whanganui Bay, New Zealand
Markha valley trek, India

---